Starokladrubští koně jsou v preventivní izolaci a zřejmě v ní zůstanou až do konce letošního roku. Nesmí opustit Českou republiku, protože Národní hřebčín nechce riskovat nákazu infekční anémií. Tato vážná nemoc totiž postihla desítky koní v sousedních zemích –například v Rumunsku, Maďarsku, Polsku nebo Německu.
Po pěti letech je to první podobné veterinární opatření, které zasáhlo chov starokladrubských koní. Hřebčín s okamžitou platností zrušil plánované zahraniční soutěže. Kdyby se kladrubští plemeníci nakazili, ohrozilo by to přes 400 let starý chov, který má asi 500 koní z celkové světové populace 1700 jedinců.
Ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek k tomu dodává, že chovají jednu třetinu celkové populace, ale tu nejcennější – nejcennější genové jádro: „V případě, kdyby se nákaza dostala do hřebčína, důsledky by mohly být fatální,“ uvedl Machek.
Zároveň mají do kladrubského hřebčína zakázán vstup i cizí koně.
Praha - Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem hrozí, že přijde o dotaci 300 milionů korun na rozsáhlou rekonstrukci, která musí podle prodlouženého termínu skončit do letošního září. Pokud by se práce nestihly, musel by hřebčín vracet sto milionů korun, které už z dotace dostal. ČTK to řekla Veronika Vároši z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To kritizuje hlavně špatnou práci projektového týmu a stěžuje si na nečinnost představitelů hřebčína. Vedení hřebčína se brání s tím, že projekt byl problematický od počátku a že se snaží o jeho úspěšné dokončení.
O postupu jednání, která by měla vyvrcholit žádostí o zapsání Národního hřebčína Kladruby nad Labem do seznamu památek UNESCO, přišli 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka informovat zástupci hřebčína a obce Kladruby, náměstek ředitele Radek Václavík a starostka Lenka Gotthardová. Doprovázela je také tajemnice Evropské asociace státních hřebčínů Alexandra Lotz.
Veškeré kroky, které takové žádosti předcházejí, budou trvat od jednoho do dvou let. Musí vzniknout pracovní skupina, která připraví potřebné podklady. Do nich by mohla přispět i Alexandra Lotz porovnávací studií, proč by právě koně, památky a krajina Národního hřebčína Kladruby nad Labem měly být na seznam zapsány. „Paní Lotz je považována za evropského experta a je dobré, že do České republiky a konkrétně do kladrubského hřebčína poměrně často jezdí,“ konstatoval Roman Línek.
Dalších osm lidí skončilo v síti policejních vyšetřovatelů, kteří se zabývají případem machinací při zadávání zakázek na opravu hřebčína v Kladrubech nad Labem.
Celkový počet obviněných lidí se tak dostal na číslo osmnáct.
„Obvinění podle policie měli jednat jako organizovaná skupina, která svým jednáním úmyslně porušovala podmínky zadávacích řízení, souvisejících s projektem Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem, financovaného z Integrovaného operačního programu Evropské unie a státního rozpočtu,“ uvedl Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Hřebčín před dvěma lety skutečně dostal na generální opravu sedmnácti objektů dotaci 300 milionů korun z evropských fondů.
Specializovaný Útvar pro odhalování organizovaného zločinu poprvé v hřebčíně zasahoval loni v květnu. Následně detektivové obvinili devět lidí ze stavebních firem a hřebčína ze sjednání výhody a z pletichy při zadávání veřejné zakázky.
Ve vazbě například tehdy skončil předseda představenstva stavební skupiny Enteria Libor Joska nebo Simona Voňková, dřívější zastupující ředitelka hřebčína.
K nově obviněným lidem se státní zastupitelství nechce vyjadřovat ani k nim sdělit jakékoliv další údaje.
„Právní kvalifikace použitá policejním orgánem v usnesení o zahájení trestního stíhání není u všech obviněných osob identická,“ uvedl pouze k obviněním Borgula.
Kladruby nad Labem – V kopuli kostela svatého Václava a Leopolda v Kladrubech nad Labem našli dělníci při opravách kovovou schránku.
Památkově chráněný objekt spravuje tamní hřebčín, odkaz z minulých dob otevře na začátku prosince za přítomnosti notáře. Do té doby mohou lidé tipovat, co ve schránce je.
Dva tipy „Víme, že kostel svatého Václava a Leopolda byl postaven v roce 1859 na místě starého původního kostela, který se zboural. Kostel byl rekonstruován v roce 1907. To jsou dva tipy na dobu, kdy se tam ta schránka mohla instalovat," konstatoval ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek.
Jde o třicet centimetrů dlouhé oválné pouzdro z kovu, které za desítky let již zrezivělo. Zatím jej nikdo neotevřel. Hřebčín nyní nechává tipovat uživatele sociální sítě facebook, aby odhadli, co tajná schránka obsahuje.
Schůzka s notářem „Mohl by tam být obsah starší 100 let. Svůj osobní tip mám, ale záměrně ho neprozradím. Domlouváme schůzku s notářem, myslím, že do 14 dnů schránku otevřeme," dodal Jiří Machek.
Ministerstvo zemědělství chce pokračovat v opravách areálu Národního hřebčína
v Kladrubech i po ukončení současného projektu rekonstrukce. Část hřebčína
prochází opravou za 300 milionů korun. Dosáhnout požadované úrovně by stálo
minimálně 700 až 800 milion korun, řekl novinářům při návštěvě Pardubického
kraje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
"Je to první etapa, nedokážeme v areálu zrekonstruovat úplně všechno. Má
obrovskou perspektivu a budoucnost pro celý Pardubický kraj," uvedl Jurečka.
Ministerstvo chce na budoucí opravy využít jak státní tak evropské peníze.
Provoz hřebčína stojí ročně 80 milionů korun.
Na současnou rekonstrukci hřebčín získal dotaci z Integrovaného operačního
programu. Opravuje 17 budov a dalších pět volných prostranství nebo sousoší. Jde
o stáje, zámek, kostel, kapli, hájovnu, vodárenskou věž a kočárovnu v
Kladrubech, hříbárnu Františkov v Selmicích a stáje Josefov. Práce by měly být
hotové do konce letošního roku.
Stěhování do dočasných stájí snášely klisny z Kladrub klidně Autor:
admin, Čtvrtek, 16.01. 2014 - 09:52:13, Zprávy, 1099 čtenářů, 5928 bytů Kladruby nad Labem - Zhruba ve čtyřsetleté historii hřebčína v Kladrubech nad Labem se z něj koně stěhovali jen třikrát. Evakuace bývala vzhledem válečným stavům hektická a rychlá. Dnešní přesun koní byl naopak klidný a pečlivě naplánovaný. Koně po dobu roční rekonstrukce objektů hřebčína budou žít v jiných stájích po okolí. "Naposledy se koně evakuovali za prusko-rakouské války v roce 1866, na odstěhování měli asi jen několik hodin a pak šli několik dní a nakonec doputovali až do Uher. Teď je to samozřejmě jiné, všechno je předem připravené a koně nejdou ani tak daleko," řekl ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek.
Ošetřovatelé přesouvají postupně přibližně 220 koní. Průvod šestatřiceti starokladrubských běloušů dnes vyrazil s doprovodem do nedalekých Selmic. Chovné klisny vše zvládaly trpělivě a klidně.
"Koně jsou zvyklí, že se pořád někam převádějí. To je takový koloběh, že se přesouvají ze stáje do stáje. Všichni budeme doufat, že nám klisny v Selmicích ve zdraví porodí," řekla vedoucí chovu Eva Kozlová.
Klisny šly v řadě za sebou a každá z nich měla i svůj vlastní doprovod. Podle ředitele už místní řidiči vědí, že se po silnicích v okolí hřebčína převádějí stáda koní, a jezdí opatrněji. Když se přemisťují méně disciplinovaná hříbata, mívají i policejní doprovod. Dnes se přesun dospělých koní obešel bez policejního dozoru.
"Je potřeba si dávat pozor na auta, na koně před sebou, za sebou, vnímat koně, jak se chová, jestli je klidný, jestli se něčeho bojí, ujišťovat ho o své přítomnosti," řekla Julie Fedorová z místní Střední školy chovu koní a jezdectví.
Policie v létě obvinila 13 lidí z korupce při organizaci zakázky za 300 milionů na opravu hřebčína v Kladrubech. IHNED.cz nyní získal detaily korupčního případu, který dosud stál ve stínu kauz Davida Ratha a Jany Nagyové. Jde přitom o modelový příklad, jak se v Česku dohadují stavební zakázky.
Neobvykle nervózní byli letos v polovině května manažeři stavebních firem Metrostav a Chládek a Tintěra. Společně hráli o lukrativní zakázku na rekonstrukci Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem za 300 milionů korun. Jenže do uzavření přihlášek chyběl sotva týden a největší konkurenti stále nebyli odklizeni z cesty. Hrozilo tak, že tendr nebude jen obvykle zinscenovanou formální hrou, ale skutečným výběrovým řízením.
Metrostav a jeho pardubická partnerská firma Chládek a Tintěra do otevřeného souboje nechtěly, snažily se předem dohodnout s konkurenčním sdružením společností Strabag a Geosan. Slíbily soupeřům provizi za to, že schválně podají vysokou nabídku a tím se z tendru sami předem diskvalifikují.
Tak popisují celý případ detektivové, kteří se podíleli na jeho rozkrytí.
Firmy Strabag a Geosan měly dostat milion korun, jenže začaly dělat nečekané potíže. Provize se jim zdála příliš nízká, chtěly čtyřnásobek. A to se inženýrům z Metrostavu a od Chládka a Tintěry nelíbilo.
Kladruby nad Labem - Hřebčín v Kladrubech nad Labem by měl
stihnout opravit své budovy včas, i když se stavební práce zatím zdržely
více než o rok. Chovné zařízení potřebuje vyčerpat evropské dotace 300
milionů korun do konce příštího roku, jinak o ně přijde. ČTK to řekl
nově jmenovaný ředitel Jiří Machek, který je za posledních pět let pátým
ředitelem hřebčína.
"Harmonogram je nastavený tak, aby se projekt stihl do konce roku 2014.
Kdyby nebyl realizovatelný, už by se musel přerušit. Vím, že v minulosti
byly snahy projekt z integrovaného operačního programu prodloužit, ale
žádosti byly zamítnuty," uvedl Machek
Průběh druhé soutěže o opravu hřebčína v Kladrubech nad
Labem ještě vyšetřuje policie a ministerstvo zemědělství už připravuje
třetí dějství. Hřebčín opět vypíše tendr na obnovu svých chátrajících
objektů. Pro státní příspěvkovou organizaci je to další pokus, jak
vyčerpat evropské dotace až ve výši 300 milionů korun. Čas má jen do
konce příštího roku.
Předchozí výběrové řízení hřebčín zrušil, protože manažery stavebních firem, které se o zakázku ucházely, vyšetřuje policie.
"Nyní nám soudní znalec vypracuje posudek, zda se dá zakázka zcela jasně stihnout, nebo nedá stihnout. Na základě toho vypíšeme nejspíš na začátku srpna výběrové řízení," řekl ředitel hřebčína Jiří Jehlička.
Podle již zveřejněného předběžného oznámení se zakázka týká opravy 17 objektů. Podle Jehličky je možné, nikoliv ale jisté, že některé stavby ze zakázky vyjmou, aby se stavební práce daly do povinného termínu stihnout.